Radost místo zátěže – Norsko je v kojení vzorem

Mezinárodní sympozium v ​​BfR k 10. výročí Národní komise pro kojení

Mateřské mléko je nejlepší, nejpohodlnější a nejlevnější výživa pro novorozence. Kojení by tedy pro maminky mělo být vlastně samozřejmostí. Ale není, jak ukazuje pohled na aktuální statistiky. V Německu je více než 90 procent dětí narozených v nemocnicích přikládáno matce k prsu. Ve věku 6 měsíců si ale super koktejl může vychutnat jen 48 procent miminek. Podle BfR nestačí, protože mateřské mléko je přizpůsobeno přesně potřebám dítěte a chrání matku i dítě před nemocemi. „Národní výbor pro kojení při BfR, který byl založen před 10 lety, si dal za cíl norské podmínky,“ vysvětluje předsedkyně profesorka Hildegard Przyrembel. "Tam je ve věku 6 měsíců stále 80 % dětí výhradně kojených."

Kauza tohoto norského „kojícího zázraku“ je jedním z témat mezinárodního sympozia, na které k 10. výročí Národní komise pro kojení pozvala odborníky z celého světa. Zhruba před 30 lety bylo Norsko v podobné situaci jako dnes Německo: kvůli medikalizaci porodu, oddělení matky a novorozence z hygienických důvodů a dostupnosti jídla v lahvích za všech okolností (jak předepisovali lékaři) bylo číslo matek, které ještě kojily v šestém měsíci po porodu, klesl na 30 %. "Obrat začal v 70. letech," říká profesorka Gro Nylanderová z Rikshospitalet v Oslu. „Odráží nový sebeobraz žen, ale také vyplývá z toho, že stát a systém veřejného zdravotnictví spolu se zaměstnavateli vytvořily podmínky, které umožňují norským ženám výlučně kojit své děti déle než šest měsíců. Navíc dochází k zásadní změně veřejného mínění, které už kojení nevnímá jako zátěž, ale jako potěšení.“

Úspěchem neúnavné osvětové práce Národní komise pro kojení při BfR je jistě i to, že v Německu nyní přibývá matek, které kojí déle než šest měsíců. Lékaři, porodní asistentky, poradkyně při kojení a svépomocné skupiny v ní spolupracují na zlepšení podmínek kojení na klinice, v zaměstnání i v soukromé sféře. Jde zde o politiku malých, ale účinných kroků. A ukazuje úspěch. Mimo jiné bylo dosaženo toho, že výroba bezplatných denních porcí kojenecké výživy byla v roce 2004 ukončena. Takové testy v minulosti některé maminky sváděly k tomu, aby se cestou kojení vůbec nevydaly, ale místo toho si miminka hned zvykly na lahvičku.

Další tematické priority sympozia se zabývají otázkou vlivu kojení na infekce a rozvoj alergií, obezity nebo diabetes mellitus u dětí: kojení není všelék a nenabízí absolutní ochranu, ale děti, které jsou kojeny, jsou méně pravděpodobné. k rozvoji infekcí horních cest dýchacích a gastrointestinálního traktu. Dlouhodobá pozorování naznačují, že mateřské mléko může do určité míry chránit před alergiemi a že kojení snižuje riziko obezity. U kojených dětí je také nižší riziko vzniku diabetes mellitus 1. typu.

Na sympoziu se bude probírat i otázka, kdy by nemocné matky neměly ze zdravotních důvodů kojit své dítě. Jen velmi málo nemocí je považováno za překážku kojení: Podle odborníků mohou kojit například matky s hepatitidou C. HIV infikované matky jsou jiné: neměly by kojit. Postižené matky by měly vždy vyhledat kvalifikovanou radu.

Mateřské mléko by měly mít pokud možno i nemocné a nezralé děti. To vyžaduje zvláštní úsilí personálu v porodnicích.

Zdroj: Berlín [ bfr ]