Bojíte se kávy?
Káva je a zůstane oblíbeným nápojem Němců. Podle Německého kávového svazu loni vypili 1,3 miliardy šálků. Jinými slovy: v průměru si každý Němec vypil za rok 150 litrů kávy.
To, co dělá nápoje jako káva a čaj, ale také cola a kakao tak oblíbené po celém světě, je především jejich povzbuzující účinek. To však způsobuje problémy dalším lidem: po konzumaci kofeinových nápojů se u nich objevuje bušení srdce, pocení, neklid a potíže s usínáním; mnoho z nich také zažívá neurčitý strach. Pacienti, kteří trpí úzkostnými poruchami, kvůli tomu často přestávají pít kávu nebo omezují její spotřebu.
Vědci z Würzburgu pod vedením psychiatra profesora Jürgena Deckerta a pracovní skupina vedená Peterem Rogersem z univerzity v Bristolu nyní zjistili, že míra úzkosti závisí také na pravidelnosti konzumace kávy. O jejich práci informuje nejnovější vydání časopisu Neuropsychopharmacology.
Spouštěčem jsou změny v genomu
Změny v genomu jsou zodpovědné za to, že někteří lidé reagují na šálek kávy nebo čaje strachem. "Byli jsme schopni prokázat, že varianta v genu pro receptor adenosinu A2A hraje v tomto procesu důležitou roli," říká Jürgen Deckert. Přenosová látka adenosin se normálně ukotví s tímto receptorem v určitých oblastech mozku a spouští tak uklidňující reakci. Pokud se však změní receptorový gen, kofein může vytěsnit adenosin a zabránit tak jeho uklidňujícímu účinku.
K tomu však musí postižení nést modifikovaný gen na otcovském i mateřském chromozomu. „Ve studii na dobrovolnících ve spolupráci s výzkumnou skupinou Harriet de Wit z University of Chicago jsme zjistili, že pouze jedinci, kteří měli stejné genové varianty na dlouhém rameni obou chromozomů 22, byli vystaveni střední dávce kofeinu Strach reagoval , “říká Deckert. Stejně jako stimulační účinky kofeinu byl tento účinek dočasný; časem to odeznělo a po pár hodinách bylo úplně pryč.
Vše závisí na dávce
Strachová reakce nastala až ve chvíli, kdy testované osoby zkonzumovaly střední dávku kofeinu – konkrétně 150 miligramů, což odpovídá zhruba dvěma šálkům kávy. Při nižší dávce (50 miligramů) žádný z testovaných osob nereagoval strachem, při vysoké dávce (400 miligramů) naopak všechny testované osoby vykazovaly zvýšenou úzkost – podle výsledku další studie s vědci z tzv. University of Chicago. Genetická variace je relevantní pouze pro rozvoj úzkosti v rozmezí středních dávek. "Výsledek není překvapivý. Podobné trendy můžete najít i v jiných oblastech, “říká Deckert. Příklad: V romantickém filmu se normálně žádný divák nebojí, v hororu se bojí každý. U „střední dávky“ – krimi thrilleru – pociťují strach jen ti, kdo jsou na ni citliví.
Pravidelná konzumace vás činí necitlivými
Pokud však na kávu reagujete strachem, nemusíte to dělat do konce života. „V naší nejnovější studii jsme se společně s Peterem Rogersem z Bristolské univerzity zabývali otázkou, zda úroveň denní spotřeby kofeinu testovanými subjekty měla vliv na genový efekt,“ říká Deckert. Výsledky ukázaly, že genový efekt je slabší u lidí, kteří pravidelně konzumovali střední nebo vysokou dávku kofeinu. Jinými slovy: „Genetická intolerance může pravděpodobně ustoupit postupným zvyšováním dávky a pravidelnou konzumací,“ říká lékař. Deckert považuje výsledky těchto studií za další důkaz toho, jak složité mohou být interakce mezi geny a prostředím.
Souvislost s úzkostnými poruchami
Před několika lety vědci z Würzburgu ve spolupráci s výzkumníky z univerzity v Bonnu pod vedením Markuse Nöthena identifikovali stejnou genetickou variantu, která vede ke zvýšené úzkosti po konzumaci kofeinu, jako genetickou rizikovou variantu úzkostných poruch. Samo o sobě však nemůže být příčinou úzkostné poruchy. „Zde jsou potřeba další faktory životního prostředí, jako je konzumace kofeinu nebo traumatické životní události,“ říká Jürgen Deckert.
Tyto komplexní interakce mezi kofeinem a dalšími látkami, které mají nepřímý vliv na adenosinový receptor A2A, v současnosti zkoumají vědci z Würzburgu ve spolupráci s münsterskou výzkumnou skupinou vedenou Katharinou Domschke v rámci Collaborative Research Center SFB TRR 58 „Strach , Úzkost, úzkostné nemoci“. K tomu se stále hledají dobrovolní účastníci. Subjekty by měly být zdravé a ve věku 18 až 65 let. V případě zájmu nás můžete kontaktovat na T: (0931) 312687 nebo email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty Chcete-li zobrazit JavaScript musí být zapnutý!.
„Spojení anxiogenních a varovných účinků kofeinu s polymorfismy ADORA2A a ADORA1 a obvyklou úrovní spotřeby kofeinu“, Peter J Rogers, Christa Hohoff, Susan V Heatherley, Emma L Mullings, Peter J Maxfield, Richard P Evershed, Jürgen Deckert a David J Nutt. Neuropsychopharmacology (2010) 35, 1973-1983, doi: 10.1038 / npp.2010.71
Zdroj: Würzburg [Univerzita Julia Maxmiliána]
