Mikroorganismy pasy nepotřebují

Základní informace o ptačí chřipce v jihovýchodní Asii

 Zavlečení ptačí chřipky, která v současnosti bují v jihovýchodní Asii, do Evropy nebo dokonce Německa je nepravděpodobné. Nicméně prof. Dr. Ulricha Neumanna z Drůbežářské kliniky Univerzity veterinárního lékařství v Hannoveru, možnost dalšího šíření v jihovýchodní Asii. Podle vyjádření odborníka WHO „Mikroorganismy nepotřebují pasy“ by přeprava živé drůbeže nebo drůbežích produktů přes „zelenou hranici“, tedy minulé kontroly a obchodní bariéry, mohla takové další šíření podpořit. Propuknutí epidemie v Německu se lze obávat pouze v případě, že infikovaná drůbež nebo drůbeží produkty byly dovezeny před zákazem dovozu vydaným 23. ledna a přišly do styku s místními drůbežími populací - nebo pokud byly infekční drůbeží produkty, vejce nebo dokonce živí ptáci nelegálně dovezeno po tomto datu.

Na rozdíl od vypuknutí v Nizozemsku v roce 2003 nejsou podle prof. Neumanna k dnešnímu dni k dispozici žádné podrobné informace o původu současného patogenu onemocnění. V Nizozemsku byl v rámci rozsáhlé práce virologa Prof. Osterhause z Erasmus MC University Rotterdam s vysokou pravděpodobností identifikován jako původce epidemie patogen ptačí chřipky H7N7 jako rekombinant z divokých kachen. Do jaké míry lze původ ptačí chřipky způsobené patogenem H5N1 v jihovýchodní Asii nalézt také u volně žijících ptáků, lze určit nejdříve pouze v rámci rozsáhlého vědeckého sledování.

Podle posledních zpráv sdělovacích prostředků soustředí Světová zdravotnická organizace (WHO) své úsilí o potlačení epidemie v jihovýchodní Asii na středně velké farmy, každá s přibližně 500 zvířaty. Velký počet malých vesnických drůbežích farem je stěží dosažitelný. Kromě toho chovatelé pravděpodobně nevykazují žádnou motivaci nechat svá zvířata preventivně zabít, pokud nevykazují žádné známky onemocnění. Větší chovy zvířat se nejpravděpodobněji podřídí přísným kontrolním opatřením – v neposlední řadě kvůli obrovským finančním ztrátám a následným nákladům způsobeným touto nemocí zvířat. ''V Německu v roce 2003 jako preventivní opatření byla drůbež na farmách s pastvinami na několik měsíců zavřena ve stájích, aby bylo možné lépe chránit stavy před pronikáním viru. Protože riziko infekce je přirozeně větší v otevřených systémech ustájení“, říká prof. Neumann. A dále: ''Pokud jsou i přes chráněný chov zasaženy intenzivní farmy s velkým počtem zvířat, pak je to veřejností často mylně vnímáno, jako by právě intenzivní chov byl spouštěčem této nemoci zvířat.''

Rozhodující je spíše otázka, jak jsou patogeny zaneseny do zásoby, popisuje odborník. ''Zavedení a šíření probíhá téměř všemi myslitelnými živými a neživými vektory. Rozhodující roli hraje v první řadě neznalost epidemické hygieny či nedostatek náhledu na epidemickou hygienu ze strany samotných lidí. V důsledku toho k šíření přispívá výběr přepravních tras, přeprava zvířat nebo krmiv kontaminovanými vozidly, kartony od vajec, kontaminované drůbeží produkty nebo týdenní trhy s drůbeží a konečně také hlodavci a volně žijící ptáci.“ Protože viry jsou schopné přežít po dobu 10 dnů při vhodných teplotách přítomnost vysoce infekčních kmenů patogenů v postižených oblastech automaticky znamená odpovídající riziko infekce.

Zdroj: Bonn [ilu]