Spotřebitelské klima: Střední nízký nebo sestupný trend?

Výsledky studie spotřebitelského klimatu GfK z července 2004

Nálada německých spotřebitelů stále není v dobré kondici. Po červnovém pozitivním vývoji se všechny ukazatele, které zachycují spotřebitelský sentiment v Německu, v červenci opět snížily. To mělo dopad i na indikátor spotřebitelské důvěry, pro který GfK předpovídá v srpnu hodnotu 3,4 bodu.

V předchozím měsíci se všechny ukazatele spotřebitelského sentimentu, tj. Ekonomická a příjmová očekávání i sklon spotřebitelů k větším nákupům, posunuly výrazně nahoru. Naděje, že to lze považovat za první známku obratu v sentimentu, se však v červenci nepotvrdila: z hlediska ekonomických a příjmových očekávání byl růst z předchozího měsíce v červenci více než omezen. Sklon k nákupu také opět klesl z kopce. V souladu s tím prognóza spotřebitelské důvěry pro srpen - po revizi 3,9 bodu v červenci - výrazně nižší hodnota 3,4 bodu.

To ukazuje, že spotřebitelé jsou v současnosti zjevně méně optimističtí než podnikatelé (ifo), finanční analytici (ZEW) a ekonomické výzkumné ústavy, kteří – zejména kvůli dobrému exportu – postupně zvyšovali prognózu růstu pro letošní rok.

Ekonomická očekávání: trend je negativní

Spotřebitelé zatím nejsou ohromeni postupným zvyšováním prognóz růstu ekonomických výzkumných ústavů pro německou ekonomiku ke dvěma procentům. Poté, co byly v červnu mnohem optimističtější než v předchozím měsíci, šly v červenci věci opět dolů s minus 8,5 bodu na hodnotu minus 20,5 bodu. Nižší hodnota byla naposledy naměřena v květnu 2003. Od přelomu roku 2003/2004, kdy ukazatel i krátkodobě překročil dlouhodobou průměrnou hodnotu nula, má tendenci klesat – protože po vzestupu v jednom měsíci následoval poměrně větší pokles v měsíci následujícím.

Spotřebitelé ztrácejí víru, že v dohledné době dojde ke skutečnému ekonomickému obratu, který by mohl přinést i oživení trhu práce, ve které zejména oni doufají. Trvale vysoký počet nezaměstnaných a v současnosti na mnoha místech rozpoutané diskuse o přemisťování pracovních míst, zvyšování pracovní doby a v poslední době opatření zavedená s Hartz IV s cílem spojit nezaměstnanost a sociální pomoc přiživují jejich pochybnosti, že soukromý sektor a politika jsou v pozici k zahájení hospodářského rozmachu – nejen ve prospěch podnikatelů, ale i ve prospěch „malého muže z ulice“.

Trend příjmu: Klikatý kurz se sklonem dolů

Neustálé vzestupy a poklesy očekávání německých spotřebitelů ohledně jejich osobních příjmů pokračovaly i v červenci. Poté, co indikátor v červnu výrazně vzrostl, v červenci opět klesl: s mínus 7,5 bodu po plusu 3,5 v předchozím měsíci. Ukazatel příjmových očekávání je aktuálně na minus 14 bodech. Od poloviny loňského roku se pravidelně v jednom měsíci zvyšoval a v dalším pak zase klesal. Stejně jako u indikátoru ekonomických očekávání byly ztráty v příjmových očekáváních také o něco větší než nárůsty v předchozím měsíci, takže indikátor měl tendenci se vyvíjet mírně dolů.

Zjevný nárůst příjmového pesimismu je podporován především velkou nejistotou ohledně budoucích finančních omezení soukromých domácností. Významně k tomu přispívá pokračování diskuse o reformě zdravotnictví, platbách na hlavu a občanském pojištění nebo jejich kombinaci. Navíc roste obava z nezaměstnanosti, kterou – na pozadí diskuse Hartz IV – vnímají jako hrozivou především starší pracovníci. Diskuse kolem DaimlerChrysler a dalších společností o úsporách nákladů, delší pracovní době a přemisťování pracovních míst přispívají k tomu, že občané sami sebe vnímají jako „pravé“ oběti neúspěšné politiky a špatného řízení soukromých společností.

Sklon ke koupi: přetrvávající neochota

Sklon Němců nakupovat nejvíce ztratil v červenci: ukazatel klesl z téměř 13 bodů na minus 37,4 bodu. Tím končí mírně pozitivní trend, který bylo možné pozorovat i přes vzestupy a pády z předchozích měsíců. Negativní vývoj v poslední době přímo vychází z postupně pesimističtějších očekávání vývoje jak ekonomiky, tak osobních příjmů. Oba vedou spotřebitele k opatrnosti, zejména při nákupu spotřebního zboží s delší životností, jako jsou výrobky spotřební elektroniky.

Zřejmě stále více německých občanů je přesvědčeno, že v diskusích o reformě prohráli právě oni. To je důvod, proč nadále drží zpět své spotřebitelské výdaje. Fakt, že spotřebitelé očekávají růst cen, má posilující účinek – další faktor, který tlumí jejich ochotu utrácet.

Spotřebitelské klima: quo vadis?

Vzhledem k obnovenému poklesu spotřebitelského sentimentu a skutečnosti, že všechny indikátory sentimentu používané ve spotřebitelském klimatu mají rovněž klesající tendenci, lze předpokládat, že spotřebitelské klima celkově oslabí. Indikátor spotřebitelského klimatu předpovídá pro měsíc srpen hodnotu 3,4 bodu – po revidované hodnotě 3,9 bodu v červenci.

Mnohé nasvědčuje tomu, že se naplnily obavy, které se už měsíce vznášely, že soukromá spotřeba letos nepřinese žádný účinný impuls pro ekonomický rozvoj. Zdá se, že export má povzbuzující roli. Na druhou stranu domácí poptávka bude po zbytek letošního roku pravděpodobně ve špatném stavu. Zásadní obrat lze očekávat až ve chvíli, kdy si spotřebitelé uvědomí, že situace na trhu práce se zásadně uvolňuje a je patrný konec finanční a někdy i existenční nejistoty.

Ke studii

Výsledky pocházejí ze studie "GfK-Wirtschaftsdienst Konsum- und Sparklima", kterou vydala GfK Marktforschung. Vycházejí z měsíčních spotřebitelských rozhovorů vedených jménem Evropské komise. Během první poloviny každého měsíce jsou pravidelně vybíráni zástupci vybraných reprezentantů společnosti 2.000, mimo jiné o tom, jak hodnotí makroekonomickou situaci, jejich tendenci utrácet a očekávané příjmy.

Zdroj: Norimberk [gfk]