Kráva a klima

Rostlinná strava je správnou strategií pro zemědělství a potravinový systém šetrnější ke klimatu. V myslích mnoha lidí se však nyní ustálilo pravidlo, že „za všechno může dobytek“. A ano: produkce živočišných potravin má podstatně větší dopad na klima než produkce rostlinné stravy. Profesor Dr. vysvětlil, proč stojí za to se na to podívat blíže a proč je kráva problém jen částečně. Wilhelm Windisch z Technické univerzity v Mnichově na kongresu Biofach v Norimberku.

Windisch vysvětlil: „Výroba rostlinných potravin je spojena s produkcí obrovského množství nepoživatelné biomasy. To začíná vedlejšími produkty zemědělského využití, jako je jetelotráva, a končí vedlejšími produkty zpracování sklizeného zboží ve mlýně, pivovaru, olejárně nebo cukrovaru. Navíc jsou tu travní porosty, které v mnoha případech nelze jednoduše přeměnit na ornou půdu.“ Minimálně 30 procent travních porostů v Německu nelze zemědělsky využít. To znamená, že se nemůže stát polem pšenice nebo okurek. Tráva poskytuje pouze biomasu, kterou lidé nemohou jíst.

Podle Windische jeden kilogram rostlinné stravy znamená minimálně čtyři kilogramy nepoživatelné biomasy. Musí se vrátit do koloběhu zemědělského materiálu – ať už hnitím na poli, fermentací v bioplynových stanicích nebo krmením hospodářských zvířat. Ale teprve poslední možnost z toho dělá další potravu pro lidi, zcela bez konkurence o potravu.

Proč je toto důležité? Pokud čtyři kilogramy biomasy, která není pro člověka poživatelná, sežerou zvířata, pak to zvyšuje počet lidí, které lze nakrmit stejnou zemědělskou půdou. A to dokážou zejména přežvýkavci, prasata a drůbež to dokážou jen stěží. Windisch zdůraznil důležitost účinnosti krmiva. Podle jeho názoru musí být úroveň užitkovosti zvířat, tedy jejich schopnost produkovat mléko nebo maso, taková, aby toho mohla z velké části dosáhnout s nepoživatelnou biomasou. Jakmile potřebují hodně speciálně vypěstovaného krmiva, je na ploše konkurence o potravu.

To by ve výsledku vzalo trochu větru z plachet debatě „talíř nebo koryto“, protože do krmiva pro zvířata by se dostávalo co nejméně speciálně pěstovaného obilí, řepky nebo sóji. To však také vyžaduje přehodnocení ekonomických strategií zemědělství. Zvýhodněny jsou všechny firmy, které obhospodařují travní porosty tak, aby se vázal CO2 a podporovala biodiverzita. Primárně se jedná o ekologické farmy, ale takto fungují i ​​někteří konvenční farmáři. Pak se z velké části vyhneme konkurenci o potravu a debata o krávě poškozující klima by se dostala na objektivnější základy.

Britta Kleinová, www.bzfe.de