Výroba krmiva budoucnosti: Potenciál hmyzu jako alternativního zdroje bílkovin
Může průmyslový chov hmyzu pro krmení zvířat přispět k nasycení rostoucí světové populace? Odpovědi na tuto otázku je věnována „Inhouse Farming – Feed & Food Show“, která se bude konat od 12. do 15. listopadu 2024 na výstavišti v Hannoveru. B2B platforma organizovaná DLG (Německá zemědělská společnost) se zaměřuje na technologie a řešení, které ukazují, že hmyz lze nyní ekonomicky využívat jako alternativní zdroj bílkovin pro udržitelné krmivo pro zvířata. „Inhouse Farming“ optimálně doplňuje přední světový veletrh EuroTier a EnergyDecentral, mezinárodně vedoucí platformu pro decentralizované zásobování energií, které také probíhá ve stejnou dobu, o nové perspektivy a obchodní modely pro celý hodnotový řetězec.
Hmyz je pro prof. Dr. Nils Borchard, vedoucí výzkumu a vývoje DLG, chybějící článek v oběhové ekonomice. „Mohou být krmivem budoucnosti, protože poskytují cenné bílkoviny, tuky a další živiny. Jejich výroba je navíc velmi efektivní z hlediska zdrojů.“ Co z nich ale dělá surovinu pro výrobu krmiva do budoucna? Odpovědi na tuto otázku poskytne „Inhouse Farming – Feed & Food Show“ v Hannoveru v polovině listopadu.
Černý voják létat v centru pozornosti
V EU je nyní schváleno sedm druhů hmyzu, které lze použít jako „zpracované živočišné bílkoviny“ pro krmení hospodářských zvířat. Larvy moucha černého (Hermetia illucens) se ukázaly jako ideální pro výrobu krmiva pro zvířata. Obsah bílkovin je srovnatelný se sójovým šrotem – 40 až 47 procent v sušině. "Potenciál larev je obrovský," potvrzuje Dr. Frank Hiller, generální ředitel společnosti Big Dutchman. Protože z jinak těžko využitelných zbytků produkují kvalitní bílkovinu, která je ideální jako krmivo pro zvířata. Hiller předpokládá, že alternativní zdroj bílkovin může trvale nahradit významnou část sóji dovážené do Evropy. Z tohoto důvodu Big Dutchman spojil své stávající know-how v oblasti chovu a produkce hmyzu ve společnosti Better Insect Solutions, založené v roce 2020. Společnost, která se specializuje na kompletní řešení pro chov hmyzu, prezentuje své systémy na „Inhouse Farming – Feed & Food Show“.
Jak vypadají v praxi, bylo možné vidět v Hvirringu (Dánsko) v listopadu 2023, kdy byla otevřena Enorm Biofactory, v současnosti největší hmyzí farma v severní Evropě. Larvy černé mušky jsou chovány na místě na ploše 22.000 XNUMX metrů čtverečních a zpracovány na hmyzí protein a olej. Velké části technologie, včetně klimatizačních systémů pro chovné a výkrmové prostory, čištění odpadního vzduchu a rekuperace tepla, tekuté krmení a boxy pro výkrm, pochází od Better Insect Solutions. Odborníci naplánují a postaví pro investory kompletní high-tech hmyzí farmy včetně chovu, výkrmu a zpracování. Vysoce automatizované modulární výkrmové systémy v této řadě jsou zaměřeny spíše na farmáře, kteří by se chtěli spolehnout na jiný zdroj příjmů jako výkrmny hmyzu.
Možnosti krmení hospodářských zvířat
Mouchy černého vojáka chované v Enorm Biofactory dostávají potravu, která se skládá převážně ze zbytků z regionálního potravinářského průmyslu. Zhruba po dvanácti dnech se larvy zpracují na hmyzí olej a moučku, které již při farmářských pokusech prokázaly slibné výsledky v produkci a zdraví zvířat u drůbeže a prasat. Cílem je produkovat 100 tun larev denně. S proteinovým krmivem na bázi hmyzu se evropští farmáři chtějí v budoucnu vyhnout části dovozu sóji ze zámoří. I když je užitečný hmyz schválen jako složka rybího krmiva od roku 2017, takové krmivo je dosud v Evropě okrajovým produktem. Teprve od září 2021 je v EU možné v rámci výjimky zkrmovat prasata a drůbež zpracované živočišné bílkoviny z užitečného hmyzu. To otevírá nové oblasti růstu pro výrobce hmyzích proteinů, jako jsou Livin Farms AgriFood, Illucens a Viscon.
Ale odborníci jako prof. Dr. Nils Borchard vidí ještě více možných aplikací. Chovaný hmyz nebo jeho složky by se kromě využití jako krmivo pro zvířata dal využít také při výrobě náhražek masa a jiných potravin a také při výrobě kosmetiky. Doposud byla produkce hmyzího proteinu často z ekonomického hlediska obtížná, protože procesy výroby a zpracování dosud nemohou konkurovat konvenčním krmivům. „Použití zemědělských vedlejších produktů a vedlejších produktů potravinářského průmyslu jako krmiva pro chov hmyzu může pomoci snížit výrobní náklady,“ říká Borchard. Jak lze využít potenciál organických zbytků a odpadů, je proto jednou z otázek, která bude diskutována v rámci tematického dne hmyzu 12. listopadu na „Expertní etapě: Inhouse Farming“. Specializovaným partnerem při navrhování obsahu je IPIFF (International Platform of Insects for Food and Feed), nezisková organizace EU, která zastupuje zájmy sektoru produkce hmyzu.
Hmyz jako profesionálové v oblasti upcyklace
Odpověď na tuto otázku již dávno přitahuje výzkumné ústavy a startupy. Zbytků je více než dost, protože „v Evropské unii se ročně vyprodukuje kolem 58 milionů tun nevyužitých potravin,“ vysvětluje prof. Dr.-Ing. Jörg Woidasky z Pforzheimské univerzity. Univerzita již několik let spolupracuje se startupem Alpha-Protein z Bruchsalu. „Kromě výběru vhodných vedlejších produktů z potravinářského průmyslu lze optimalizovat i manipulaci s citlivými zvířaty,“ vysvětluje odborník na udržitelný vývoj produktů. Alpha-Protein využívá tyto vedlejší produkty jako potravu pro moučného červa (Tenebrio molitor) a přeměňuje je na surovinu bohatou na bílkoviny s vitamíny, nenasycenými mastnými kyselinami a minerály.
„Při chovu moučných červů navíc získáváme rostlinné hnojivo bohaté na živiny, které má mnoho dalších pozitivních účinků, jako je aktivace půdy a dlouhodobé hnojení. V neposlední řadě používáním vyřazených hmyzích kůží (tedy exuvie) dosahujeme plné recyklace všech našich materiálových toků,“ říká zakladatel společnosti Gia Tien Ngo. Ty vznikají během přirozeného procesu tavení a používají se k výrobě udržitelných produktů, jako jsou alternativní plasty. Vědci nyní navážou na výsledky prvního projektu. Důraz je kladen na systémy a automatizaci procesu chovu. Průmyslová výroba se v současnosti plánuje v Ludwigshafenu na ploše dvou hektarů. Ročně se tam má vyrobit 1.000 tun sušeného hmyzu a přes 5.000 tun hnojiv. Plánem je krmit prošlým chlebem z místních pekáren jako primárním zdrojem krmiva pro zvířata.
Výzvy automatizovaného šlechtění
Řízení faktorů prostředí, jako je teplota a vlhkost, přesné zacházení s citlivými vajíčky much a rovnoměrné porcování nově vylíhnutých larev jsou složité úkoly, které je třeba vyřešit při automatizaci chovu – téma, které vystavující společnosti na „Inhouse Farming“ – Feed & Food Show“. V Hannoveru bude přítomen WEDA Dammann & Westerkamp, specialista na technologie krmení. Společnost z Luttenu nedávno dodala odpovídající systém včetně řízení a vizualizace procesů portugalské společnosti EntoGreen. V systému kontejnerů a míchacích nádrží jsou larvy moucha černého krmeny zbytky, dokud nedosáhnou konečné hmotnosti. Integrovaný dávkovací systém zajišťuje individuální kombinaci a přesné porcování krmného substrátu do výkrmových nádob. Zbytky, na kterých se larvám daří, se skládají z regionálního rostlinného odpadu, který již nelze použít k výrobě potravin. „Systém vytváří substrát pro produkci larev kolem 25 tun každý den. Jeho modulární struktura umožňuje snadné škálování pro budoucí rozšíření,“ vysvětluje manažer exportu WEDA Gabriel Schmidt. Nový závod se již plánuje a od roku 2025 bude produkovat až 210 tun živých larev s denním vstupem surovin 45 tun.
