Srdeční arytmie: Lépe fungují nelékové terapie

Srdeční arytmie mohou být extrémně nepříjemné a v nejhorším případě i život ohrožující. Nové léčebné metody přinášejí v mnoha případech nejen zlepšení, ale dokonce i šanci na vyléčení. Toto hlásí Prof. Dr. J. Christoph Geller (Bad Berka).

Katetrizační ablace je pro mnoho pacientů lepší terapeutickou alternativou – vysoká úspěšnost

Léky (antiarytmika) a kardiostimulátory byly dlouhou dobu jedinými terapeutickými možnostmi léčby srdečních arytmií: s omezenou účinností, často významnými vedlejšími účinky dlouhodobé medikamentózní antiarytmické terapie. Prof. Geller: „Dnes se zaměřujeme na nelékovou terapii. Zejména katetrizační ablace, tedy obliterace oblasti v srdečním svalu, která je zodpovědná za vznik srdeční arytmie, je v dnešní době pro mnoho pacientů lepší terapeutickou alternativou.“

Touto léčbou lze s velmi vysokou úspěšností řešit nejen pravidelné formy srdečních arytmií, ale také komplexní arytmie, jako je fibrilace síní, zdaleka nejčastější forma srdeční arytmie. Komorové arytmie, které mohou být život ohrožující zejména u pacientů se strukturálním onemocněním srdce, lze úspěšně léčit katetrizační ablací. "Úspěšnost ablace je vyšší než u medikamentózní antiarytmické terapie," říká prof. Geller. "Po úspěšné katetrizační ablaci již není obvykle nutná trvalá medikamentózní antiarytmická léčba."

Implantovatelné přístroje proti náhlé srdeční smrti

Pozoruhodný vývoj zaznamenala také terapie pomocí implantabilních agregátů (defibrilátory a tzv. resynchronizační přístroje). "Implantovatelné defibrilátory jsou nejúčinnější metodou prevence náhlé srdeční smrti," říká prof. Geller. „Vzhledem k velmi dobrým výsledkům studií se dnes tato zařízení často implantují dříve, než pacient utrpí tak ohrožující událost.“ Revoluci v léčbě srdečního selhání (srdečního selhání) přinesla v posledních letech resynchronizační terapie. Kromě patofyziologicky orientované medikamentózní terapie (odlehčení srdce) umožňuje tato speciální forma kardiostimulátorové terapie nejen výrazné zlepšení symptomů pacienta, ale vede i ke zlepšení přežití.

Jednou ze speciálních vlastností srdce je jeho systém autonomního generování a vedení vzruchu. To zajišťuje, že srdce nejen vytváří svůj vlastní rytmus pomocí specializovaných svalových buněk, ale také jej přenáší do různých oblastí orgánu správně koordinovaným způsobem. Jedině tak lze zajistit pravidelné a funkční čerpací práce. Bohužel v tomto systému mohou nastat chyby, které vedou k narušení fyziologického srdečního rytmu v celém orgánu nebo v jednotlivých oblastech srdce. Důsledky mohou být různé. Příliš rychlý nebo příliš pomalý puls je stejně možné jako neškodné „klopýtnutí srdce“, život ohrožující komorová tachykardie nebo fibrilace síní, což vede k výrazně zvýšenému riziku cévní mozkové příhody.

Zdroj: Düsseldorf [DKG]