Terapeutický úspěch deprese lze předvídat

Speciální charakteristiky onemocnění a genetické charakteristiky pacienta umožňují předvídat účinky antidepresiv

Stále není jasné, proč léky v přibližně 30 procentech pacientů s depresí nepracují adekvátně. Vědci z Institutu psychiatrie Maxe Plancka v Mnichově nyní tento jev zkoumali analýzou genetických a klinických parametrů.

Jejich cílem bylo objasnit, které faktory určují terapeutický úspěch. Poprvé identifikovali geny 46 v genetickém materiálu pacientů, což pozitivně ovlivňuje účinky antidepresiv. Budoucí charakterizace těchto genů slibuje nové pohledy na patogenezi a možné léčebné přístupy. Zajímavostí je, že mnoho dědičných faktorů bylo prokázáno, že jsou aktivní při metabolických, kardiovaskulárních a cévních onemocněních. Mimoto je léčba zvláště příznivá u pacientů s vysokým počtem pozitivních genových variant, nedostatkem úzkostných symptomů nebo mladým věkem. (Archivy obecné psychiatrie, online publikace, 8, září 2009)

Deprese může být způsobena genetickými faktory i faktory prostředí. Anatomické změny v určitých oblastech mozku, chronická nadměrná aktivita stresových hormonů, kognitivní ztráty a mnoho dalšího ukazují, jak moc se pacient během deprese psychologicky a fyzicky mění. Léčba drogami je stále založena na antidepresivech. Ty zvyšují neuronální nosné látky, které - jako je serotonin - hrají klíčovou roli v komunikaci nervových buněk. Smutnou realitou však je, že mnoho pacientů nelze antidepresivy úplně vyléčit. Ke zlepšení pohody dochází často až po mnoha týdnech nebo měsících, protože nejprve je třeba uvést zpět do rovnováhy mnoho tělesných systémů.

Aby bylo možné vidět pacienta jako celek, vědci z Psychiatrického institutu Maxe Plancka záměrně nezkoumali vliv jediného genu na účinek antidepresiv na pacienta. „Pokud jde o různé, ale současně působící procesy během zotavování, zkoumali jsme celý genom pacientů,“ říká Marcus Ising, vedoucí pracovní skupiny „Molekulární psychologie“. Studie se zúčastnilo celkem 1532 pacientů ze tří různých skupin. V rámci vícestupňového přístupu vědci původně identifikovali 328 genových variant, které měly vliv na úspěšnost léčby. Nejsilnější účinky byly zjištěny u 46 genových variant, které vykazovaly buď pozitivní nebo negativní vliv na výsledek léčby u všech tří skupin pacientů. Čím příznivější genové varianty bylo možné u pacienta detekovat, tím rychleji reagoval na antidepresiva. Je zajímavé, že geny, u nichž bylo prokázáno, že jsou aktivní při metabolických, srdečních a cévních onemocněních, mohou být také spojeny s depresí. Již dlouho je známo, že tyto nemoci spolu souvisejí. Toto zjištění však umožňuje první molekulární stopy pro běžný mechanismus onemocnění.

Protože kromě genetické informace mají rozhodující vliv na depresi také životní podmínky, klinicky relevantní kritéria, jako je věk na počátku onemocnění, diagnóza, jako jsou opakující se epizody nemoci, chronická deprese, současné úzkostné poruchy a věk ve studii byly brány v úvahu a pohlaví pacienta. Bylo prokázáno, že pacienti s vysokým počtem příznivých genových variant a bez současných symptomů úzkosti reagují na antidepresiva obzvláště rychle. Je zřejmé, že dnešní antidepresiva dostatečně nekorigují změny související s chorobami, které jsou základem deprese se superponovanou úzkostnou poruchou.

S pomocí získaných znalostí je nyní možné cílené studium těchto procesů. Účinky antidepresiv, které byly objeveny již v padesátých letech 1950. století, lze nyní objasnit pomocí metod genomového výzkumu. Cílem je pochopit, které vlastní molekulové řídicí obvody reagují na běžná antidepresiva, aby se vyrovnal nevyvážený nervový systém. „Na základě těchto znalostí bude jednoho dne možné poskytnout cílenou a úspěšnou terapii a zasáhnout za účelem prevence nemocí u lidí se zvýšeným rizikem onemocnění,“ říká Florian Holsboer, ředitel Institutu Maxe Plancka.

Původní publikace:

M. Ising, S. Lucae, EB Binder, T. Bettecken, M. Uhr, S. Ripke, MA Kohli, JM Hennings, S. Horstmann, S. Koiber, A. Menke, B. Bondy, R. Rupprecht, K Domschke, BT Baune, V. Arolt, AJ Rush, F. Holsboer, B. Müller-Myhsok Studie asociace v rámci celého genomu poukazuje na to, že více lokusů předpovídá výsledek antidepresivní léčby u deprese Archivy obecné psychiatrie, online publikace, 8. září 2009

Zdroj: Mnichov [MPG]