Diolog workshop od Tönnies Research

Dobré životní podmínky zvířat a emise – jak vytvoříme optimální chov? Touto otázkou se herci zabývali na posledním workshopu v Tönnies Forschungs gGmbH. Aby ukázali, jak lze tyto dva aspekty optimálně kombinovat v chovu hospodářských zvířat, sešli se v bráně kláštera v Marienfeldu výrobci, vědci a zástupci firem, zemědělských organizací a prodejců potravin. Nakonec jsme došli k závěru, že existuje mnoho dobrých nápadů, úspěšných praktických příkladů a cílených přístupů, ale stejně tak tlustých prken, které je třeba ještě provrtat, je mnoho.

„Je pozoruhodné, že plenární zasedání pokrylo největší část německého potravinářského maloobchodu a zároveň do diskuse vstoupilo zemědělství, masný průmysl a výzkum,“ ocenil profesor Dr. Hans-Joachim Bätza, předseda správní rady Tönnies Research. Nejedná se o žádnou kvintesenci, ale spíše o množství stavebních prvků, které stojí za to podívat se mnohem blíže – například účinnost krmiva, zlepšené podmínky stáje, selektivní chov, zdravotní management, nízkoemisní krmení, systémy hospodaření s kejdou a statkovými hnojivy, alternativní zdroje bílkovin, vzdělávání a školení .

„Další optimalizace je zásadní pro změnu směrem k udržitelnějším systémům,“ zdůrazňuje Dr. Gereon Schulze Althoff, výkonný ředitel neziskové organizace. Kombinace těchto a dalších opatření by mohla vést k chovu dobytka, který je důsledně zaměřen na zvířata a zároveň zohledňuje otázky životního prostředí. Je potřeba dlouhotrvající, zdravá a odolná hospodářská zvířata, úroveň genetické užitkovosti, která odpovídá produkčnímu potenciálu dostupného krmiva, a důsledná podpora zdraví zvířat. "Celkově nejde o nic jiného než o profesionální oběhové hospodářství."

Pódium bylo plné špičkových lidí. Profesor Dr. Dr. Kai Frölich (Arche Warder) objasnil, jak se intenzivní a extenzivní chov dobytka k sobě hodí a jak Arche Warder přispívá k ochraně ohrožených plemen. O hospodaření na pastvinách, emisích a biodiverzitě hovořil profesor Dr. Friedhelm Taube v centru pozornosti. Lars Broer (Zemědělský výzkumný a výzkumný ústav Zemědělské komory Dolního Saska) zdůraznil souvislost mezi otevřenými stájemi a snižováním emisí. Bernhard Feller ze Zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska vysvětlil nové koncepty stabilní výstavby a jejich výhody a nevýhody.

Frölich vyzývá k silnější orientaci produkce potravin na udržitelnost, ekologickou kompatibilitu a regionalitu. Jeho koncept do jisté míry představuje návrat k formě zemědělství, které by se mohlo stát důležitým pilířem ochrany přírody a v němž hrají důležitou roli stará plemena hospodářských zvířat. Stěžejní by zpočátku bylo podrobné stanovení a diferenciace vhodných ploch, které by byly buď intenzivně využívány v rámci precizního zemědělství nebo v extenzivním zemědělství s menším výnosovým potenciálem. „Malé a střední zemědělské struktury musí být zachovány a zemědělci s touto formou využití musí být cíleně podporováni,“ říká Frölich. Nástroje státního financování by již neměly zohledňovat velikost území, jak tomu bylo dříve, ale měly by být založeny především na rozsahu příslušných ekosystémových služeb, například na konceptu bonusu pro veřejné blaho německého sdružení pro Ochrana krajiny.

O roli chovu hospodářských zvířat v kontextu zajištění světového zásobování potravinami i v kontextu ekologické intenzifikace hovořil profesor Dr. Friedhelm Taube z univerzity v Kielu na příkladu chovu dobytka. Tvrdí, že zajištění světové potravinové bezpečnosti je spojeno s výrazným snížením spotřeby živočišných potravin v bohatých zemích. Pro německé a evropské zemědělství to znamená, že mléko by se v budoucnu mělo produkovat především z travních porostů a nikoli – jak je vidět na současném trendu – stále častěji z polí s krmnou kukuřicí a koncentrovaným krmivem. Úroveň chovu zvířat je navíc nutné přizpůsobit naplňování ekosystémových služeb v oblasti ochrany vod, ochrany klimatu a biodiverzity. S výsledky projektu „Eko-efektivní produkce mléka na pastvinách v Lindhofu“ ukazuje Taube příkladným způsobem, že tento holistický přístup může být úspěšný. „Spojením prvků ekologického zemědělství v produkci pícnin (jetelotravní systémy) a integrovaného zemědělství v produkci tržních plodin směrem k „hybridním systémům“ je zaručeno dosažení cílů evropské strategie „farm-to-fork“ při zachování vysoké úroveň produkce, což musí být podporováno politikou a obchodem,“ tvrdí profesor Taube.

Výsledky studie financované spolkovou zemí Dolní Sasko vedou k závěru, že šíření pachů z venkovních stájí se zdá být omezené: alespoň to z dat vyvozuje Lars Broer z LUFA Nord-West. Emise tedy pocházejí pouze z funkční oblasti, kde se ukládají výkaly a moč. Předpokladem je strukturování zálivu. Výběh by měl být rozhodně krytý a „toaletní prostor“ by měl být vyroben z roštových podlah, doporučuje Broer. "Čím je oblast sušší, tím méně emisí amoniaku."

Bernhard Feller ze Zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska s tím může jen souhlasit: Moderní koncepce výstavby stájí musí splňovat požadavky vyšších standardů pro pohodu zvířat, nižší dopady na životní prostředí a ekonomiku práce. Stávající budovy se často otevírají a přeměňují na venkovní klimatické stáje. Schválení však podléhá zákonu o emisích a ochraně přírody „a proto představuje významnou překážku“. Dnes je základem pro rozhodování o stabilním systému dostupnost pracovníků, podestýlky i možnost získat souhlas a cenová struktura, která umožňuje hospodárné hospodaření.

Na závěr akce diskutovali čtyři řečníci s pozvanými odborníky na to, jaké naléhavé výzkumné otázky je nyní třeba zodpovědět, aby bylo možné dosáhnout dalšího pokroku s ohledem na přetrvávající nedostatek bezpečnosti státního plánování a podpory dobrých životních podmínek zvířat a ochrany klimatu. Ukázalo se, že zejména otázky marketingu a strategií navrhování smluv vyžadují integraci společenských věd, aby se zmenšily překážky v takzvané spotřebitelské propasti. Co všichni chtějí, ale nikdo nekupuje – vyřešit tento rozpor je velkou výzvou.

Pozadí
Tönnies Research je nezisková výzkumná platforma o budoucnosti dobrých životních podmínek zvířat a udržitelnosti chovu hospodářských zvířat. Za tímto účelem již od roku 2010 iniciuje a podporuje výzkumné projekty a studie s cílem zlepšit chov hospodářských zvířat s přihlédnutím k ochraně zvířat, klimatu, životního prostředí, přírody a spotřebitele a také ke zdravé výživě, jakož i šíření výsledků a jejich uplatnění v prosazování praxe. Více o Tönnieho výzkumu na: www.toennies-forschung.de