10 milionů eur za bezpečnější jídlo
Současný skandál s masem kontaminovaným dioxiny z Irska opět ukazuje, jak úzce je zemědělské odvětví propojeno v celé Evropě. Stejně důležité jsou přeshraniční opatření pro zajištění kvality. Toto je přezdívka nového německo-nizozemského projektu vedeného University of Bonn. Cílem iniciativy nazvané SafeGuard je mimo jiné zlepšit spolupráci mezi oběma zeměmi, pokud jde o bezpečnost potravin a zdraví zvířat. EU poskytuje pro tento účel těsně pod 5 milionů EUR; Země a partneři projektu opět přispívají stejnou částkou.
Moru prasat, ptačí chřipky a katarální horečky ovcí může mít pro postižené farmy ničivé následky. Patogeny se navíc nezastaví na státních hranicích. „Je mnohem důležitější zasáhnout rychle a efektivně, aby se zabránilo šíření takových chorob zvířat,“ vysvětluje vedoucí projektu Dr. Martin Hamer z výzkumné platformy GIQS na University of Bonn. SafeGuard chce za tímto účelem vyvinout nové strategie. Balíček opatření rovněž zahrnuje přípravu přeshraničního cvičení pro choroby zvířat.
„Pokud nejhorší přijde na nejhorší, je důležité, aby každý věděl přesně, co má dělat,“ zdůrazňuje Hamer. "To je jediný způsob, jak můžeme reagovat dostatečně rychle a zabránit vhodnými ochrannými opatřeními šíření patogenu."
Hamer je výkonným ředitelem německo-nizozemské iniciativy Cross-Border Integrated Quality Assurance, zkrátka GIQS. Společnost GIQS připravila a podala žádost o projekt společně s ministerstvem zemědělství NRW. GIQS byla založena v roce 2001 univerzitami ve Wageningenu a Bonnu. V SafeGuard pracuje společně 35 partnerských organizací z vědy, průmyslu a úřadů. Projekt bude trvat pět let.
Kromě boje proti chorobám zvířat věnují partneři projektu zvláštní pozornost tzv. Zoonózám. Odborníci to chápou tak, že znamenají choroby zvířat, které se mohou přenášet na člověka - Příkladem jsou infekce salmonel. Zejména prasata a drůbež mohou být nebezpečnými rezervoáremi pro patogeny. „Chceme například vyvinout koncepty, které mohou účinně bojovat proti salmonelám v populacích zvířat,“ říká Hamer. Kromě toho existuje stále více bakteriálních kmenů, které se stávají rezistentními na běžná živočišná antibiotika. Jedním příkladem jsou bakterie Staphylococcus aureus rezistentní na meticilin, zkrátka MRSA, které mohou u lidí, které je obtížně léčitelné, způsobit infekce. SafeGuard proto chce systematicky zaznamenávat, kde se objevují nové rezervoáre patogenů, zejména v zemědělství, s cílem vyvinout nové preventivní strategie k řešení tohoto problému.
Zúčastněné strany se také zabývají identifikací chemicky a mikrobiálně kontaminovaných potravin a pokud možno neumožňují jejich uvedení na trh. Za tímto účelem vyvíjejí například programy přeshraničního sledování mléka a produktů rybolovu. Lepší kontrola potravin a krmiv na základě rizik by měla rovněž přispět k lepší bezpečnosti potravin. „Integrované informační a komunikační systémy mezi podniky a úřady jsou nezbytnou součástí účinného řešení krizí,“ říká profesor Dr. Brigitte Petersen z Institutu pro živočišné vědy na University of Bonn.
Zdroj: Bonn [RFWU]
