Plánovaná pravidla EU pro označování nejsou ústavně v souladu?

Federální rada pro potravinové právo a potravinovou vědu (BLL) obdržela a Thomas von Danwitz, DIAP (ENA, Paříž), předseda veřejného práva a evropského práva na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, zadal právní názor na slučitelnost návrhu nařízení Komise s právem Společenství a národním ústavním právem, zejména se základními právy. Dr. Danwitz bere na vědomí neslučitelnost některých prvků návrhu nařízení, zejména zákazových norem uvedených v článcích 4 a 11, jakož i restriktivní regulační přístup, jako je například povolovací postup pro zdravotní tvrzení.

Vzhledem k jejich ústavní povinnosti jsou zástupci spolkové vlády povinni při jednáních na úrovni Bruselu hlasovat proti všem regulačním přístupům, které jsou v rozporu s právem Společenství a ústavním právem. Totéž musí platit i pro všechny ostatní strany zapojené do jednání. Doufáme tedy, že ekonomické požadavky po zákazech a zákazových povoleních podle článků 4 a 11, které mají zakazovat přesná a vědecky podložená tvrzení o výživě a zdraví, budou vyslyšena, a to i kvůli právním obavám, které proti těmto regulačním přístupům existují. Totéž platí pro nahrazení zamýšleného schvalovacího postupu méně složitým oznamovacím postupem.

Hlavní zjištění právního názoru lze shrnout následovně:

1. Porušení komunitárního práva

• Překročení pravomocí Společenství (právním základem je článek 95 ES (právní sbližování)), jelikož Komise prostřednictvím článků 4 a 11 nenavrhuje opatření pro sbližování právních předpisů, tj. Harmonizaci vnitrostátních předpisů, ale sleduje především ochranu spotřebitele a zdraví.
• Porušení zásady proporcionality (čl.5 odst. omezeno v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaných obav o ochranu spotřebitele; sledovaných obav o harmonizaci a ochranu spotřebitele by bylo možné stejně účinně dosáhnout bez zákazových norem podle článků 3 a 4. Schvalovací postup by také mohl být nahrazen méně náročným, ale stejně účinným postupem, jako je postup registrace nebo oznámení.
• Neslučitelnost s volným pohybem zboží (článek 28 ES), jelikož požadavek obecného povolení pro všechna výživová a zdravotní tvrzení (represivní zákaz s výjimkou) nepřiměřeně omezuje základní volný pohyb zboží.
• Neslučitelnost se základními právy Společenství, protože zákazy článků 4, 11 a 14 a násl. návrhu nařízení předloženého Komisí představuje nepřiměřený zásah do základních práv na svobodu projevu a svobodu informací pro spotřebitele, jejichž omezení je přípustné pouze pro účinné dosažení základního cíle Smluv Společenství, přičemž nesmí být překročena nezbytná a přiměřená úroveň. Přesně to se děje ve výše zmíněných nařízeních o zákazu, zejména Evropský soudní dvůr v konstantní judikatuře zdůrazňuje neslučitelnost těchto úplných zákazů, zejména s modelem osvíceného a informovaného spotřebitele.
• Neslučitelnost se zásadou jistoty, zejména kvůli neurčitosti navrhovaných nařízení o formulaci nutričních profilů, protože kvůli své neurčité a otevřené formulaci neobsahují samotné nezbytné regulační aspekty, ale ponechávají je zcela na Komisi v údajných prováděcích ustanoveních postupu projednávání ve výborech, bez ohledu na věcnou působnost předpisy (zákaz výživových a zdravotních tvrzení v případě „nežádoucích“ výživových profilů), které činí takové přenesení pravomocí, se jeví jako zásadně sporné.

2. Ústavní rámec

• Porušení vnitrostátních základních práv na svobodu komunikace a projevu (čl. 5 odst. 1 věta 1 základního zákona), která rovněž chrání obchodní reklamu a právo společnosti na tzv. „Obchodní projev“; pokud nepřiměřená povaha návrhů vede k neodůvodněným omezením záruk základních práv.
• Porušení základních práv na svobodu povolání (čl. 12 odst. 1 GG) a majetku (článek 14 GG), rovněž z důvodu nepřiměřené povahy zákazových předpisů v článcích 4, 11 a 14 a násl.
• Porušení ústavního principu jistoty jako ústavně chráněného prvku právního státu, podle něhož musí být zejména dostatečně stanovena a omezena zákonná oprávnění výkonné moci, pokud jde o obsah, účel a rozsah, aby opatření správy byla měřitelná a do určité míry předvídatelná a vypočítatelná pro ty, kdo podléhají právu, což je stejně malý případ u takzvaných „nutričních profilů“ článku 4, jako u odkazu na „další relevantní faktory“ v souvislosti s rozhodnutím o povolení v článku 16 návrhu Komise.

Zdroj: Bonn [bll]