Analýza KPMG: koncentrace v maloobchodě s potravinami roste

Bankrotů bude přibývat – obezita je velkou výzvou

Koncentrace v maloobchodě s potravinami postupuje a diskontní prodejci v průběhu příštích pěti let rozšíří svůj tržní podíl v Německu z 36 procent na 45 procent. Počet insolvencí v tomto odvětví vzroste z téměř 7.500 2002 v roce 10.000 na více než 2005 2004 v roce XNUMX. Ocenění spotřebitelů pro špičkové značkové produkty nadále klesá. Obezita je jednou z budoucích výzev nejen pro průmysl, ale také pro obchod vytvořený institutem EuroHandelsinstitut.

Hypermarkety rostou - malé specializované obchody v centrech měst jsou na hranici "off"

Koncentrace v maloobchodě s potravinami se zvýšila: zatímco podíl top 10 v odvětví na celkových tržbách byl v roce 1990 45 procent, na konci roku 2002 to bylo 84 procent. Rozvoj druhů podnikání jde jednoznačně na úkor malých specializovaných prodejen (<400 metrů čtverečních), jejichž počet se od roku 1980 snížil téměř na polovinu (- 42 procent). Ve stejném období výrazně rostly hypermarkety (+ 242 procent) a diskonty (+ 50 procent). Maloobchodní prodejny řízené vlastníky, jako jsou malé supermarkety nebo kiosky, do roku 2010 zaniknou ve vnitřních městech a jako místní dodavatelé budou moci existovat pouze ve venkovských oblastech. KPMG odhaduje, že počet bankrotů vzroste z téměř 7.500 2002 v roce 10.200 na přibližně 2005 XNUMX v roce XNUMX.

Johannes Siemes, vedoucí segmentu spotřebitelských trhů ve společnosti KPMG: „Rozšíření velkoplošných prodejen, které preferují i ​​zákazníci, jako jsou hypermarkety, samoobsluhy a cash & carry trhy, také urychlilo přebytečný prostor. Německo má dvakrát více maloobchodních ploch na obyvatele než například Velká Británie. Samozřejmě je to na úkor ziskovosti a tím i konkurenceschopnosti.“

Podle Johannese Siemese mezi 20 nejlepšími potravinářskými maloobchodními společnostmi dokázaly v posledních třech letech zaznamenat výrazný růst tržeb zejména tři skupiny:

• Top 3 společnosti Metro, Rewe a Edeka, některé s vysokými zahraničními závazky.
• Diskonty Aldi, Lidl a Schlecker, které těžily z cenového povědomí německých spotřebitelů a expandovaly i do zahraničí.
• Regionálně zaměření poskytovatelé jako Bartels-Langness nebo Bünting, kteří splnili přání spotřebitelů po regionálně ovlivněných produktových řadách a prezentaci produktů.

Frank Pietersen, manažer pro spotřebitelské trhy KPMG: „Na nasyceném německém trhu lze podíly na trhu získat pouze vytlačením konkurentů. Obchodníci se proto budou muset do budoucna propracovat a ještě více komunikovat jedinečnost vlastní nabídky.“

Se službami a kvalitou mimo cenovou spirálu?

Zatímco argument „levné je cool“ je v dnešní době pro mnoho zákazníků rozhodující, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se to podle Pietersena pravděpodobně změní, přinejmenším v sektoru maloobchodu s potravinami. Vzhledem k sociodemografickým trendům jsou stále více kladeny nové požadavky na služby, kvalitu produktů a sortiment. Podle názoru odborníků je vhodné, aby se při budoucím vývoji produktů více zohledňovalo neškodné složení (např. v případě cukrovky) a velikosti jednotlivých balení. Vzhledem k přibývajícímu počtu starších lidí v této zemi, vzhledem k omezené svobodě pohybu této skupiny obyvatel, bude do budoucna nabývat na významu i rozvoz jídel.

Pietersen: „Není důležité pouze poznamenat, že německý maloobchod se nyní stále více odlišuje cenou, ale také to, že zanedbává diferenciaci prostřednictvím kvality produktů a složky služeb. Dvě třetiny spotřebitelů stále nejsou oslovovány způsobem odpovídajícím cílové skupině. Místo toho, aby se soustředili na zákazníky dbající na kvalitu a chytré nakupující, všichni cílí pouze na lovce výhodných nabídek, kteří se samozřejmě necítí být vázáni na žádného prodejce nebo značku.“

Loajalita ke značce klesá

Ocenění značkových produktů trpí stejnou měrou, jako se zvyšuje nápor na diskonty. V roce 2002 činil podíl prodeje vlastních značek v rámci skupin potravinářských výrobků (kromě Aldi) již 29,3 procenta (2001: 26,4 procenta). Není divu, protože cenové rozdíly mezi značkami výrobců a privátními značkami jsou značné. U jednotlivých produktových skupin dosahují až 40 procent.

Pietersen: „Pokud zákazník nevidí ve značce výrobce žádnou jasnou přidanou hodnotu, bude preferovat použití vlastní značky prodejce. Předpoklad: Privátní značka se těší důvěře a prostřednictvím dobré kvality a rozumného poměru ceny a výkonu dokáže přenést pozitivní zkušenosti zákazníků s firmou a jejími pobočkami do privátní značky.“

Obezita: Obezita jako globální výzva i pro obchod

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2004 prohlásila obezitu za zdravotní problém číslo jedna. Odborníci odhadují, že nejméně třetina dospělé populace v západních industrializovaných zemích má nadváhu. Rostoucí prevalence obezity již měla dopad na maloobchodní produkty v USA: „Trh s ekologicky vyrobenými produkty tam za poslední desetiletí vykázal nejvyšší míru růstu ze všech segmentů,“ říká Pietersen.

V USA dokázali jednotliví prodejci v posledních letech výrazně zvýšit tržby tím, že chytře vychytali a uvedli na trh trendy, jako je zdravotní osvěta, fitness nebo bezpečnost potravin. „Klasické hypermarkety a supermarkety mají na svědomí už polovinu prodejů bioproduktů v USA. Před deseti lety byl jejich podíl na trhu necelých 20 procent,“ vysvětluje Pietersen. "Tyto produkty si najdou cestu do regálů velkoobchodů, supermarketů a diskontů po celém světě."

Radiofrekvenční technologie pohání racionalizaci

Nedávná oznámení společností Metro, Tesco a Wal-Mart brzy uvidí použití technologie RFID (rádiové frekvence) na logistické úrovni. Již na konci roku 2004 mají nejvýznamnější dodavatelé Metra vybavit své nosiče nákladu přijímači RFID a umožnit tak jejich rozsáhlé využití. Michael Gerling, generální ředitel EHI: „RFID je technologie číslo jedna v maloobchodě. Ještě více než zavedení čárových kódů před 1 lety bude RFID v budoucnu racionalizovat. Německý maloobchod má příležitost být v čele vývoje.“

Analýza trhu "Status quo a perspektivy v německém maloobchodu s potravinami 2004".

Zde si můžete stáhnout analýzu trhu jako soubor pdf [ke stažení]

Zdroj: Berlín / Düsseldorf [ KPMG ]