Bezpečnost masa: systémové srovnání IKB - QS

IKB se držela „poměrně“ dobře

GIQS (Border Crossing Integrated Quality Assurance) eV je dynamická síť evropských organizací v zemědělském a potravinářském průmyslu. GIQS ve svých projektech sdružuje firmy, výzkumné ústavy, veřejné i soukromé organizace pro další rozvoj mezipodnikového a přeshraničního řízení kvality. Vyvíjejí se řešení pro požadavky nového potravinového práva EU podle „Bezpečnosti potravin od stáje ke stolu“. V červenci tohoto roku GIQS zkoumal dva systémy zajišťování kvality IKB (Nizozemsko) a QS (Německo). Výsledek tohoto srovnání není nutně překvapivý, ale přesto zajímavý pro každého, kdo oceňuje kvalitu a bezpečnost v masném průmyslu.

Masný průmysl hraje důležitou roli podél německo-nizozemské hranice, zejména v euregionech Rhein-Waal a Gronau. Kolem 30.000 16 farmářů zde ročně vyprodukuje kolem 80 milionů prasat a na porážku a zpracování masa se specializuje přes XNUMX malých a středních farem a některé nadnárodní společnosti. Otevřené hranice EU usnadňují volný obchod se zbožím mezi Nizozemskem a Německem – nebýt rozdílných názorů na bezpečnost a kvalitu potravin. V obou zemích se vepřový sektor vyrábí podle zcela odlišných specifikací: Nizozemci pracují se svým osvědčeným řetězovým systémem IKB, zatímco v Německu se výroba provádí podle předpisů relativně nového QS. Chovatelé prasat, kteří usilují o neomezenou svobodu při obchodování se selaty a jatečných prasat, musí splňovat požadavky obou systémů. Studie GIQS posuzovala rozdíly mezi těmito dvěma systémy a zkoumala možnosti použití společného kontrolního seznamu auditu.

IKB se osvědčuje bodově i obsahově

Základem pro studii GIQS byla platná ustanovení pro IKB a QS v letech 2003 a 2004. Zdá se, že IKB a QS do značné míry souhlasí. Existuje však 25 zásadních rozdílů a, řečeno sportovně, výsledek je 17-8 pro IKB. Vypadá to jako výhra na body, ale samotná čísla vám o hodnotě nic neřeknou. K tomu je třeba se blíže podívat na ustanovení, kde dobře zabodovaly QS nebo IKB.

Nové požadavky na kontrolu kvality, které nejsou zahrnuty v IKB, se týkají:

• povinnost být členem programu tlumení salmonel;
• zákaz antimikrobiálních růstových stimulátorů v krmivech; 
• ochrana krmiva a podestýlky proti divokým prasatům;
• uzavření smlouvy o poradenství v oblasti řízení;
• poskytování plánu nemovitostí;
• registrace všech provedených inseminací;
• vedení záznamů pro rozpoznání příznaků onemocnění a diagnostiku onemocnění;
• zákaz chovu selat bez QS na farmě QS.

První dva požadavky jsou jistě významné rozdíly mezi IKB a QS, ale mají pouze dočasný charakter. V Nizozemsku je plánováno zavedení programu na salmonelu před 1. lednem 2005. Kromě toho se v Nizozemsku od roku 1998 omezilo používání antimikrobiálních růstových stimulátorů v krmivech o 70 % a od 1. ledna 2006 budou tyto látky zcela zakázány.

Zákaz krmení živočišnými tuky je stále rozdílem mezi QS a programy zajišťování kvality jiných zemí. Avšak ani v Německu není krmivo pro zvířata zcela bez živočišných tuků (a také bílkovin), protože používání zbytků, které mohou obsahovat živočišné tuky, je stále povoleno. Z bezpečnostních důvodů bylo používání zbytků zakázáno v Nizozemsku již v roce 1986.

Vzácný výskyt divočáků v Nizozemsku je důvodem, proč v systému IKB nejsou v tomto ohledu formulována žádná konkrétní opatření. V IKB je však samozřejmostí, že krmivo musí být skladováno bezpečně, aby nedocházelo ke ztrátám kvality a kontaminaci.

V IKB je manažerské poradenství primárně zakotveno v podpoře poskytované veterinárním lékařem. Z tohoto důvodu byla minimální frekvence veterinárních návštěv stanovena na čtyři týdny – zatímco QS plánuje pouze jednu návštěvu za tři měsíce. Poslední tři rozdíly se týkají administrativních požadavků, které nejsou v IKB regulovány nebo jsou upraveny pouze jako doporučení.

Nepodařilo se nahlásit důležité body

IKB se od QS liší v 16 důležitých bodech. Všechny tyto body zde nelze komplexně řešit, ale nejdůležitější rozdíly se týkají problematiky hygieny a dimenzování vepřínů, analýzy zakázaných látek, veterináře a přepravy prasat.

Celkově QS vychází z předpisů EU pro hygienu a minimální rozměry vepřín. IKB jde zde dále. Minimální rozměry stájí pro prasata podle hmotnostní kategorie překračují požadavky EU až o 50 %. Kromě toho IKB obsahuje řadu ustanovení na podporu hygieny v chlívku a zabránění zavlečení patogenních mikroorganismů.

Nařízení EU 96/23 EC stanoví, že členské státy musí zajistit, aby hospodářská zvířata a produkty z nich získané nesměly obsahovat nepovolené látky. V IKB zajišťuje splnění tohoto požadavku systém SAFE. V Německu se v současné době pracuje na vhodných opatřeních k souladu s nařízením EU.

Mezi další předpisy IKB, u kterých musí QS hlásit „nula“, patří dodržování předpisů HACCP v sektoru krmiv, omezení používání antibiotik podle pozitivního seznamu, výhradní a intenzivní používání veterinárních lékařů se zvláštní licencí pro prasata a povinná certifikace přepravců prasat k zajištění odborné, druhově vhodné a hygienické přepravy. Navíc farmy IKB musí být kontrolovány minimálně jednou ročně, což znamená, že chovatelé prasat jsou každoročně pod tlakem, aby v případě porušení čelili případným sankcím.  

Kromě vysvětlení těchto 16 rozdílů zpráva poukazuje na to, že další požadavky by mohly v IKB vstoupit v platnost v letech 2005 a 2013. Tyto rozdíly zde nejsou podrobněji diskutovány, protože – i když to nebylo oznámeno – zpřísnění by možná mohlo být zavedeno také ve schématu QS.

Zemědělci, kteří chtějí být certifikováni jak podle IKB, tak podle QS, musí proto také projít dvěma auditními postupy. Vzhledem k rozdílným požadavkům obou systémů to znamená nejen dodatečné náklady na certifikaci, ale také se odpovídajícím způsobem zvyšují průběžné roční náklady. Zatímco například farmář QS nevynakládá žádné náklady na čištění přepravních vozidel, protože systém čištění nepředpokládá, farmář IKB je povinen zřídit speciální mycí plochu pro přepravce dobytka. Samotné náklady na zřízení tohoto mycího prostoru dosahují přibližně 5.000 XNUMX EUR; K tomu se přidávají pravidelné výdaje za vodu, dezinfekční prostředky a likvidaci odpadních vod.

Nízký práh pro farmáře IKB

Závěrem studie GIQS dochází k závěru, že práh pro farmáře IKB pro získání certifikace QS je nižší než v opačném případě pro farmáře QS, který chce také pracovat podle IKB. Lze očekávat, že tyto rozdíly se v budoucnu prohloubí, až bude v Nizozemsku zaveden program pro kontrolu salmonel a zákaz antimikrobiálních růstových stimulátorů. Vzorce pro výpočet očekávaných nákladů podle obou systémů a celou studii naleznete na webu www.giqs.org jsou vyvolány.

Ve světle tohoto srovnání GIQS se zdá pochopitelné, že podle průzkumu RIN provedeného na začátku roku 2004 většina předních evropských kupujících myslí na Nizozemsko, když slyší klíčové slovo „systémy zajištění kvality pro vepřové maso“, a že IKB je nejznámější s 63 procenty neněmeckého systému zajišťování kvality v Německu.

Zdroj: Düsseldorf [ikb]