Tisková zpráva Foodwatch:
Berlín, 22. září 2016. Potraviny s přísadami živočišného původu z velké části pocházejí z nemocných hospodářských zvířat. Vyplývá to z hodnocení vědeckých studií spotřebitelské organizace foodwatch. Matthias Wolfschmidt, zástupce generálního ředitele Foodwatch, shrnul vyšetřování ve své knize „The Pig System – How Animals Tormented, Farmers Ruined and Consumers Are Deceived“ (vyd. Verlag S. Fischer, 235 stran, 18 eur).
Podle toho alespoň každá druhá dojnice jednou ročně prodělá onemocnění související s chovem, většinou se dá předejít. Zhruba každý desátý litr mléka pochází od krávy se zaníceným vemenem. Podle zjištění z jatek asi každé druhé prase trpělo nemocemi souvisejícími s chovem. Statisticky bylo dříve nejméně každé čtvrté kuře nemocným kohoutem, 4 z 10 vajec snesla slepice se zlomenými kostmi. Vzhledem k nejednotnosti datové situace lze studie shrnout pouze zhruba. Obecně však platí, že spotřebitelé musí předpokládat, že alespoň každý čtvrtý živočišný produkt pochází z nemocného zvířete. Při nákupu to není vidět, produkty nemocných zvířat jsou pravidelně nabízeny jako „zdravé“ potraviny.
„Pokud jde o chov zvířat, mluví se téměř výhradně o formálních kritériích, jako jsou požadavky na prostor nebo design stájí – to je příliš krátkozraké,“ vysvětlil autor „Das Schweinesystem“ Matthias Wolfschmidt. "Skutečnost, že velká část hospodářských zvířat trpí masivními příznaky onemocnění, se většinou tají. Naprosté většině by se dalo předejít, ale z cenových důvodů se tak neděje. Problém zvířat je, že stále 'fungují' , jinými slovy, jídlo i při těžkých nemocech doručí.“
Zatímco dojnice pravidelně trpí kulháním, poruchami plodnosti a metabolismu i infekcemi vemen, u prasat jsou podle studií nejčastější onemocnění kloubů a orgánové změny. U kuřat se vyskytují četné příznaky, jako je onemocnění kloubů, poškození hrudní kosti, zlomeniny kostí, zánět vejcovodů, červy a změny na břiše. Mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, mezi malými farmami a velkými farmami nejsou výrazné rozdíly. Pro zdraví zvířat je rozhodující kvalita hospodaření na farmě.
"Každý, kdo prostě vidí farmáře jako kruté, se mýlí. Chovatelé zvířat, stejně jako zvířata samotná a spotřebitelé, kteří jsou klamáni o původu jejich produktů, jsou obětí systému, který nastavuje špatné pobídky," říká Matthias Wolfschmidt. "Zejména obchod je zodpovědný za konkurenci, která není o kvalitě, ale pouze o ceně - ta může být jen na úkor zvířat, farmářů a nakonec i zákazníků."
Matthias Wolfschmidt ve své knize „Das Schweinesystem“ ukazuje způsob, který – na rozdíl od pseudořešení, jako jsou iniciativy obchodu a federální vlády „dobré životní podmínky zvířat“ – může vést k chovu skutečně šetrnému ke zvířatům. Nejen v malých výklencích, ale celoplošně. Aby byla skutečná „změna chovu zvířat“ úspěšná, musela by být zvířata chráněna před choroboplodnou cenovou konkurencí. Matthias Wolfschmidt požaduje:
- Chov šetrný ke zvířatům musí být zákonem vyžadován pro všechna hospodářská zvířata.
- U každé farmy se musí zaznamenat, kolik zvířat trpí chorobami způsobenými chovem - z toho se odvozují závazné cíle na základě nejlepších farem v oboru.
- Formální kritéria pro ustájení (velikost stáje, plocha pro cvičení, pracovní příležitosti atd.) musí všem zvířatům umožnit co nejlépe se chovat, aniž by se u nich rozvinuly poruchy chování.
- Na trh mohou přijít pouze produkty obsahující živočišné složky, u kterých lze prokázat, že splňují požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Dodatečné náklady nakonec musíme zaplatit my spotřebitelé, protože zvířatům dlužíme lepší zacházení.
- Tato koncepce musí být zavedena v celé EU v kombinaci se zákazem uvádění potravin, které nejsou šetrné ke zvířatům, na trh ze třetích zemí. V opačném případě by byli evropští chovatelé dobytka vytlačeni neevropskými konkurenty, kteří nadále produkují podle horších standardů – aniž by se pro zvířata čehokoli dosáhlo.
"Pokud již chováme zvířata pro výrobu potravin, pak jim všem dlužíme ty nejlepší možné podmínky. Řešením nejsou ani specializované produkce, ani označení welfare zvířat či označení 0-1-2-3, ale pouze jasné zákonné požadavky a odpovídající odměny za služby v oblasti dobrých životních podmínek zvířat zemědělci,“ říká autor Matthias Wolfschmidt. "Spravedlnost zvířat se musí stát závazným minimálním standardem pro farmáře, maloobchodníky a spotřebitele!"
Aby byl takový standard zaveden, museli by maloobchodníci a potravinářský průmysl lépe odměňovat majitele zvířat. V konečném důsledku by to také vedlo k vyšším cenám pro spotřebitele. Matthias Wolfschmidt: "Pokud skutečně chceme zlepšit životy statisíců nemocných zvířat, pak musíme zaplatit tuto cenu."
Zdroj: Foodwatch
