zpravodajský kanál

Jednotnost pro sankce IKB

Porušení systému zabezpečování jakosti prasat IKB musí být trestáno jednotně. Z tohoto důvodu 11. února letošního roku Ekonomická skupina pro hospodářská zvířata, maso a vejce definovala kritéria hodnocení prasat IKB. Tím je zajištěno, že nezávislá certifikační instituce VERIN trestá stejná porušení pravidel IKB stejným způsobem.


Nezávislé kontroly a sankce jsou důležitými pilíři systému zajištění kvality IKB pro prasata. Od zavedení tohoto systému v roce 1992 se počet účastníků rapidně zvýšil. V roce 2003 bylo přibližně 90 % holandského vepřového masa vyrobeno podle specifikací IKB. Od zpřísnění pokynů na začátku roku 2004 se chovatelé prasat museli znovu zaregistrovat. Registrace je velmi rychlá a počet účastníků v novém systému je opět tam, kde byl na konci roku 2003.

Čtěte více

Evropská aliance pro maso stanovila pravidla

Zástupci čtyř členů Evropské masové aliance (EMA) se v Bruselu dohodli na souboru pravidel pro společnou práci s cílem harmonizovat vnitrostátní normy kvality. Přijetí těchto rámcových podmínek, které jsou důležité pro pokračující úspěšnou práci EMA, se uskutečnilo za přítomnosti poslance Evropské unie Jana Muldera, který je také společným iniciátorem iniciativy EU na harmonizaci systémů zajišťování kvality.

Definováním kritérií rámce požadavků a výsledného základu pro uznávání surovin z jiných zemí EMA mají členové EMA Dánsko (QSG), Nizozemsko (IKB), Belgie (Certus) a Německo (QS) jedno. zásadní krok na cestě k harmonizaci čtyř vnitrostátních systémů kvality. Rámec požadavků v podstatě shrnuje kritéria, která jsou zcela totožná ve všech čtyřech členských zemích, tj. Produkce masa může probíhat pouze jako integrální řetězový proces. To zahrnuje veškeré činnosti od výroby krmiv pro zvířata, chovu a výkrmu zvířat, přepravy a porážky, jakož i řezání a balení. Analýzu těchto korespondencí vypracoval institut speciálně pověřený EMA pro tento účel.

Čtěte více

Nizozemský sektor podporuje evropský „projekt QA“

Nizozemský masný sektor byl vždy zastáncem mezinárodní spolupráce nebo zajišťování kvality. Jeho dlouholeté zkušenosti s Integral Chain Surveillance (IKB) přesvědčily nizozemský sektor, že bezpečnost v odvětví masa je požadavkem a neměla by ponechat prostor pro konkurenci.

Nizozemský systém IKB sahá až do roku 1992. Kromě všech článků v samotném řetězci výroby masa (producenti, obchodníci s dobytkem, jatka a prodejci potravin) sehráli důležitou roli při vytváření tohoto systému také zástupci úřadů, veterinárních fakult a vědecko-výzkumných ústavů. Systém.

Čtěte více

Nové přístupy k dalšímu rozvoji chovu krůt

Vyžaduje se více informací pro spotřebitele – zkontrolujte hustotu zásob nového modelu

 Na svém posledním zasedání [12. února 02] Iniciativa pro udržitelnou německou tureckou ekonomiku rozhodla o konkrétních krocích k dalšímu rozvoji norem německé produkce krůtího masa, které jsou již podle standardů EU vysoké. Vrcholní představitelé zúčastněných organizací z oblasti politiky, vědy, ochrany zvířat, ochrany spotřebitele, obchodu a zemědělství se vyslovili pro pokračování práce se zásadou „povinnost před spěchem“ při dalším vývoji požadavků na ochranu zvířat. Rovněž vidí naléhavou potřebu zlepšit informovanost spotřebitelů, aby bylo možné rozbít zjevné mylné představy o moderním chovu krůt a bezpečnosti produktů. Nové přístupy ke zlepšení pohody zvířat

Iniciativa doufá, že nové poznatky zlepší pohodu zvířat. Odborníci vidí možné přístupy v novém modelu pro stanovení hustoty osazení v konvenčním podlahovém ustájení pro krůty: hustota osazení popisuje počet krůt na metr čtvereční. Dosud byl počet zvířat omezen na maximální hodnotu. To umožňuje zvířatům pokračovat v jejich druhově typickém chování na konci období odchovu. Flexibilní model by v budoucnu mohl nahradit pevné horní limity a zohlednit celý management příslušné farmy – spojený s kritérii, jako je kvalita chovu, péče a dohled nad zvířaty až po odbornost majitele. Pokud by v praxi došlo k překročení nebo nedosažení určitých tolerančních hodnot, přípustná hustota osazení by se odpovídajícím způsobem snížila nebo zvýšila. Vývoj takového modelu je však považován za obtížný.  

Čtěte více

Nabídka masa ve spolkových zemích

Výroba a spotřeba se velmi liší region od regionu

Poměr produkce masa a spotřeby masa v regionu vyjadřuje míra soběstačnosti. V novém rozboru ZMP stanovil tyto údaje pro jednotlivé německé spolkové země.

V roce 2002 mělo Německo hrubou domácí produkci kolem čtyř milionů tun vepřového masa, což z něj dělá největšího producenta v Evropské unii. Ve spotřebě na hlavu se Němci také řadí na přední místa s přibližně 53,7 kilogramy za rok. Německý stupeň soběstačnosti v sektoru vepřového masa je 90 procent.

Čtěte více

Cizinci nakupují více ovoce a zeleniny

Nejen feferonky a kdoule jsou velmi oblíbené

Pokud chcete jíst zdravě, měli byste jíst hodně ovoce a zeleniny. V Německu si to zahraniční spotřebitelé očividně berou k srdci více než Němci. Podle údajů panelu domácností GfK, který zadaly ZMP a CMA za rok 2003, zahraniční domácnosti v Německu nakoupily přibližně o 30 procent více ovoce a o 20 procent více zeleniny než německé soukromé domácnosti.

Jasné rozdíly jsou v preferencích jednotlivých druhů ovoce a zeleniny: v zahraničních domácnostech se sní 14x více feferonek, 13x více čerstvého špenátu a desetkrát více lilku. Fazole, kukuřice, artyčoky a švestková rajčata jsou v německých domácnostech troj- až čtyřnásobkem obvyklého množství. Oproti tomu zahraniční domácnosti používají o 20 až 30 procent méně ředkviček, míchaných salátů, květáku nebo čekanky. V případě typické německé zeleniny, jako je kedlubna, chřest nebo růžičková kapusta, dosáhnou nákupy pouze poloviny množství, které nakupují německé domácnosti.

Čtěte více

Současné trendy na trhu ZMP

Hospodářská zvířata a maso

Poptávka po hovězím mase zatím nedostala žádný impuls na velkoobchodních trzích s masem. Nákladové ceny za půlky a čtvrtky však vzrostly v důsledku zvýšených cen výrobců jatečného skotu. Prodej sekcí probíhal za nezměněných podmínek. Na úrovni jatek byla nadále k dispozici omezená nabídka mladých jatečných býků a krav. Firmy proto opět platily za mladé býky více než dříve; přirážky byly silnější na severozápadě než na jihu. Jateční krávy také přinesly na mnoha místech více, ale zvýšení cen bylo omezenější než u mladých býků. Spolkový průměr u mladých býků R3 vzrostl o pět centů na 2,51 eura za kilogram porážkové hmotnosti a průměrná cena u krav O3 vzrostla o tři centy na 1,58 eura za kilogram. V případě zásilkového prodeje hovězího masa do sousedních zemí by se tu a tam mohlo prosadit mírné zvýšení cen. – V nadcházejícím týdnu by měl být nabízen také omezený počet jatečného skotu. Další zvýšení cen lze však očekávat jen v mírném rozsahu, protože možnosti výnosů z prodeje hovězího masa nemohou sledovat vývoj na trzích hospodářských zvířat. – Obchod s telecím masem byl stabilní v souladu se sezónními očekáváními, ale na nízké úrovni. Ceny telecího masa se většinou nezměnily. Stejně jako v předchozím týdnu poskytovatelé dostávali za paušálně účtovaná porážková telata federální průměr kolem 4,30 eura za kilogram porážkové hmotnosti. – Na trhu s telecím masem se adekvátní nabídka setkala s klidnou poptávkou. Ceny v některých případech mírně klesly.

Čtěte více

Trhy EU se živočišnými produkty v lednu

Většinou sezónní výprodeje

Podnikání na evropských zemědělských trzích se po novoročních svátcích rychle vrátilo do normálu. Na mnoha místech bylo v lednu na prodej výrazně více masného skotu než v předchozím měsíci. Ceny mladých jatečných býků a krav se však zvýšily; úrovně předchozího roku však nebylo zcela dosaženo. Nabídka jatečných prasat v některých významných producentských zemích EU byla výrazně vyšší než dříve. I přes nekonzistentní cenový vývoj byl průměr mírně nad hranicí předchozího měsíce. Kuřecí trh byl většinou stabilní. Při neustálé poptávce se ceny téměř neměnily. Naproti tomu turecký sektor se dostal pod tlak. Po přelomu roku začal na trhu vajec obvyklý sezónní pokles cen. U mléčných výrobků dosahovali poskytovatelé obvykle o něco méně. Výrazně více jatečného skotu

Nabídka jatečného masa byla v lednu často výrazně vyšší než v předchozím měsíci. V Německu jich přišlo na porážku asi o 25 procent více, v Dánsku o 29 procent a v Nizozemsku dokonce o 32 procent. Ve srovnání s předchozím rokem se porážky v Dánsku a Německu mírně zvýšily, pouze v Belgii byly menší. Ceny mladých býků se v EU vyvíjely nerovnoměrně. Fixní výnosy byly dosaženy v Německu, Francii, Rakousku a Velké Británii, zatímco Nizozemí a Belgie vykázaly nejsilnější pokles. Průměr EU u mladých býků R3 v lednu činil 271 eur na 100 kilogramů porážkové hmotnosti, což bylo o dobrých sedm eur více než v prosinci, ale téměř o dvanáct eur méně než před rokem. Trh s jatečnými kravami se také vyznačoval převážně fixními cenami; Pouze dánští výrobci se museli smířit se ztrátami. Farmáři v průměru vydělali u krav O3 dobrých 171 eur za 100 kilogramů, což je zhruba o pět eur více než v předchozím měsíci, ale o dvě eura méně než v lednu 2003.

Čtěte více

BLL vysvětluje GPSG

Zákon o bezpečnosti zařízení a výrobků byl revidován

Dne 9. ledna 2004 byl ve Spolkovém věstníku zveřejněn zákon o reorganizaci bezpečnosti technických pracovních prostředků a spotřebního zboží (zákon o bezpečnosti zařízení a výrobků - GPSG). Nabývá účinnosti dnem 1. května 2004 a od tohoto data nahrazuje zákon o bezpečnosti výrobků a zákon o bezpečnosti zařízení, jejichž platnost končí současně. 1. Cíl a funkce GPSG

GPSG shrnuje bezpečnostní požadavky na technické pracovní prostředky a spotřební výrobky dříve distribuované v zákoně o bezpečnosti výrobků a v zákoně o bezpečnosti zařízení, které rovněž zahrnují výrobky, na které se vztahuje zákon o potravinách a spotřebním zboží (LMBG), do jediného souboru nařízení a stanoví směrnici EU 2001/95 / ES. Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků. Cílem je vytvořit komplexní zákon pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při uvádění na trh technických výrobků pro deregulaci a deburccinaci.

Čtěte více

Skleněná kuchyňská linka v Leibzigu

Pro ctižádostivé řezníky Spolku saských masných spolků se do klobásy nedostává klobása. Ve dnech 14. až 22. února 2004 předvedou ve „Skleněné kuchyňské kuchyni“ instalované na středoněmeckém veletrhu řemesel, jaké ingredience a procesy jsou potřebné k výrobě klobásy. Za plexisklem může návštěvník veletrhu vidět, jak se ze syrového masa vyrábějí vídeňské klobásy, saské sušenky, jídlo pro prsty, kytice klobás, klobásy a různé koláče. Hotové výrobky jsou nabízeny čerstvé ke spotřebě na místě.

Jak se vyrábí typický saský salám? Proč musí být zvíře nějakým způsobem demontováno? Co je to řezací proces? „Chceme odpovědět na tyto a další otázky ve skleněné kuchyňské kuchyni,“ vysvětluje Gottfried Wagner, generální ředitel Asociace spolků pro saské maso. „Při naší každodenní práci velkého řezníka jsme zjistili, že zákazníci mají velkou touhu po informacích. Kdo má dnes příležitost podívat se do zákulisí řeznictví? Je mnohem pohodlnější koupit hotové výrobky v supermarketu. Stejně jako klobása v velmi málo lidí ví, že kůže přichází, “lituje Gottfrieda Wagnera.

Čtěte více